Šachy nebo lezení? Aneb jak jsem se dostal do Ospu!

„Uf… jak dlouho to je co jsem pořádně trénoval?“ … Nejhorší pro mě asi bylo zjištění, že si na tuto otázku nedokážu s jistotou odpovědět. Ok, tak se vykašlu na lezení, ale co pak budu dělat? Hrát šachy? Hmm…chvíli jsem dokonce nad tím uvažoval, ale… pak jsem zavzpomínal na to, jak to dopadlo, když jsem se naposled pokusil předstírat, že vím jak se to hraje…

Vzhledem k těmto zkušenostem, kdy jsem málem po svém soupeři začal házet figurky a okruh mých protihráčů se začal značně zužovat a po tom, co jsem vyřadil ze hry své PC z důvodu nedostatku finančních prostředků na pořízení nového, jsem se dostal opět na začátek a nezbylo mi nic jiného než zase začít uvažovat o lezení.

„Ok, co dál?
…vždyť jsem tlustý a slabý.
…vážím jen…
…104…
…Cože?!!?!
S tou váhou musí něco být…
…je přece digitální…
…to by mohla být chyba v softvéru!…“

Nějakou takovou blbou výmluvou začalo mé uvažování nad lezením, které vyvrcholilo tím, že jsem se kopal k tréninku a k pokusům o návrat do lezecké váhy. Jak to dopadlo? Nemůžu říct, že se mi podařilo dostat do lezecké váhy a ani to, že mám zase top formu, ale můžu říct, že po týdnu v Ospu, kdy se mi podařilo:

  • zdárně krom lezení nic nedělat
  • první den spálit si záda
  • parádně pokecat u pivka i vína s partičkou lezců z Ostravy
  • začít se učit hrát na kytaru
  • poprvé si zkusit lezení v bigwallu
  • třetím pokusem vylézt 7c a málem vylézt 8a

Tak opravdu můžu říct, že do právě začínající sezóny mám motivaci. Nebudu to déle natahovat, jen přiložím pár fotek jako důkaz, že bylo fakt horko a půjdu zase trénovat.

Nezáleží na tom jestli jsem vás tímto článkem pobavil nebo nudil, stejně se už na Vás těším, až Vás potkám někde ve skalách (pokud přece jen nudil, tak si to nechte pro sebe a až mě příště potkáte, tak mě neukamenujte).

Aba, Přemo